Naučná stezka, skaliska s kamennými moři a viklanem, vyhlídky, jezírko, hradiště z doby bronzové a řada pověstí. Tento výčet nepopisuje Brdy jako celek, ale jeden ani ne 700 metrů vysoký kopec. Plešivec – brdský Olymp se tyčí nad Litavkou mezi Jinci, Hořovicemi a Hostomicemi a turistům má opravdu co nabídnout.
Pohled na Plešivec z PP Na Horách
Na Plešivec ležící v přírodním parku Hřebeny, tedy mimo území CHKO Brdy, lze vyrazit z Rejkovic, Jinců, Běřína, Bezdědic, Lhotky či Lochovic. Máte-li dost silné nohy nebo k výšlapu připravené horské kolo, můžete využít okružní naučnou stezku Z Jinec na Olymp Brd. Ta vás na svých více než sedmnácti kilometrech a šestnácti zastaveních provede městysem Jince se zámkem a hutnickou historií, Křešínem s přírodní památkou Na Horách chránící step s teplomilnými druhy rostlin, kde zaplesá srdce každého botanika, Rejkovicemi a právě po Plešivci.
Vyhlídka Čertova kazatelna na vrcholu Plešivce
Nedaleko samotného nejvyššího bodu Plešivce vám tato naučná stezka nabídne jeden z vrcholů výletu – ať už co do zážitku či nadmořské výšky. Vyhlídka Čertova kazatelna s výkladovou panoramatickou fotografií a turistickým posezením je jedním z nejnavštěvovanějších míst v této části Brd. Nabízí nádherný pohled směrem na západ a kochat se tu tak můžete širším okolím Jinců, ale i oblastí dnešního Posádkového cvičiště, nejvyšší brdskou horou – Tokem, Svatou Horou nebo hřebenem Slonovce. Vzletným slovům o nádherné rozervanosti přírody, která člověku poskytla ostrý skalní výchoz s vyhlídkou brání pouze fakt, že jde o pozůstatek těžební činnosti, který ovšem les postupně zaceluje jako jizvu. Na Plešivci obecně se na mnoha místech těžil křemenec, coby materiál vhodný k výstavbě silnic, a místy též železná ruda, která se zpracovávala v hutích v Rejkovicích.
Nejde ale o jedinou vyhlídku na Plešivci, byť k těm ostatním vás naučná stezka nedovede. Červená turistická trasa směrem do Lochovic křižuje jeden z valů dřívějšího hradiště a zároveň tu lemuje skalnatý hřbet. Jmenuje se to tu Fabiánova zahrádka a výhledem k severozápadu tu můžete doplnit svou představu o středozápadních Čechách. Hrad Točník a Křivoklátsko rozhodně nejsou všechno, co tu lze spatřit.
Vyhlídka Malá skála (Malý Plešivec)
Třetí vyhlídku už je třeba trochu hledat. Stejně jako Čertova kazatelna je i výhled z Malé skály (někdy Malého Plešivce) dílem člověka. Ke klidnému místu nad trampským tábořištěm vede pouze pěšina z lesní silničky spojující Lhotku a rozcestí Klínek. Malá skála nabízí podobnou nádheru jako Čertova kazatelna, avšak oproti ní je přece jen skromnější.
Výhled k jihovýchodu nabízejí Krkavčí skály. Ty byly kdysi součástí vnějšího opevnění hradiště, později se tu také těžil kámen a dnes slouží především jako lezecký terén. Pěšina k nim taktéž není značená.
Kameny a skály vůbec tvoří mnoho zajímavých míst na Plešivci. Jedním z nich je i viklan pod Krkavčími skalami. Zásah blesku v předminulém století má údajně za následek, že se již neviklá. Křemencový blok o rozměrech 3 x 2 metry je však stále přírodní zajímavostí. Podle legendy šlo pohybem viklajícím se kamenem přivolat déšť nebo ověřit věrnost ženy.
Plešivec je však místo opředené celou řadou dalších pověstí. Pěkně o nich píše například Tomáš Adam na webu brdy.info. Ďábel, loupežníci nebo Hadí královna. Počtěte si…
Bez pověstí se jistě neobejde ani Smaragdové jezírko u křížení žluté a zelené turistické trasy nad Lhotkou. Jak je tu obvyklé, jedná se o pozůstatek po těžbě. To ovšem tomuto místu s křišťálově čistou vodou barvy, která mu dala název, na kráse neubírá.
Co však již pověstí není, je pravěké osídlení kolem vrcholu Plešivce. Podobně jako u řady jiných brdských kopců se kolem nejvyššího bodu ostré svahy jakoby zázrakem narovnají a tvoří téměř plošinu. Ta dala základ zdejšímu hradišti. Vzniklo údajně v mladší době bronzové a patřilo k největším v Čechách. Vnější obranný (a na většině míst dosud patrný) val s hradbou opevňoval území o ploše 56 hektarů a druhý vnitřní pak akropoli s 16,5 hektary.
Mapa: