Turistika


PLEŠIVEC

Hora Plešivec leží v Brdské vrchovině, v severní části Třemošenské vrchoviny (Brdy), nad údolím Litavky. Obecně je hora přiřazována do jiné části Brdské vrchoviny, na Hřebeny, z geomorfologického hlediska tomu tak však není. Jde o velmi výrazný vrch s dobrými rozhledovými možnostmi zejména na západ – do oblasti tzv. Středních Brd (kde se nalézá VVP Jince), ale z několika míst i k severovýchodu, do oblasti Českého krasu a na Hřebeny. Na vrcholu se nacházelo rozsáhlé (57 ha) hradiště z pozdní doby bronzové, jedno z největších v Čechách, jehož zbytky se zde na několika místech ještě dochovaly. Nejvýznamnějšími rozhledovými body jsou Čertova kazatelna v blízkosti vrcholu a Krkavčí skály v jeho jihovýchodních svazích.Plešivec je znám a populární mezi trampy, kteří si v jeho svazích vybudovali několik osad. Některé zdejší místní názvy (např. Fabiánova zahrada) připomínají ducha a pána Brd, Fabiána, který však má mít své hlavní sídlo na Velké Babě (614 m).Zajímavými místy jsou: tzv. Smaragdové jezírko v SV svazích, nedaleko obce Lhotka, vzniklé zatopením malého lomu a Plešivecký viklan, k němuž vede značená odbočka. Většina zajímavých míst je zpřístupněna turistickým značením, samotný vrchol je však skrytý v lese, červená a zelená turistická značka jej těsně míjejí.

KONĚPRUSKÉ JESKYNĚ

Koněpruské jeskyně jsou nejdelší jeskynní systém v Čechách. Jedná se o rozsáhlý třípatrový jeskynní systém budovaný v devonských vápencích s výškovým rozdílem mezi jednotlivými patry asi 70 m. Nejdříve bylo objeveno v roce 1950 střední patro jeskyní, a to zcela náhodou, při odstřelu v místním lomu. Koněpruské jeskyně byly z větší části zpřístupněny v roce 1959.Rozlohou nejmenší je horní patro a nejrozsáhlejší je střední patro. Spodní, nezpřístupněné patro leží v hloubce asi 70 m pod povrchem a má charakter chodbovitého systému. Bylo vytvořeno dešťovou vodou, která do něj proniká komíny a puklinami a postupně rozpouští vápencovou horninu, čímž dává vzniku krasu a krasových jevů. Zvláštností jsou zde tzv. Koněpruské růžice, které obsahují opál.Minulý rok[kdy?] se tam počítali netopýři a ukázalo se, že jich tam je okolo tří set.V systému Koněpruských jeskyní bylo nalezeno velké množství zvířecích kostí z doby před 600 000 – 13 000 lety a také lidské kosti patřící druhu Homo sapiens sapiens staré asi 13 000 let. Někdy v letech 1469 – 1472 byla v horním patře v činnosti penězokazecká dílna, ve které se vyráběly falešné mince.Vchod do jeskyní se nachází asi 50 m nade dnem bývalého Houbova lomu a vstupuje se jím do středního patra jeskyní. Po vstupu se prochází Spallanzaniho jeskyní, jeskyní u Varhan, kde stalaktity vydávají různé tóny a Kuklovým dómem. Návštěvníci projdou kolem Letošníkovy propasti (byla tak pojmenována po Vlastimilu Letošníkovi, který se v ní během výzkumů po objevu jeskyně zřítil z výšky 12 metrů a zlomil si nohu) hluboké 27 m, navštíví Staré chodby a dojdou do Proškova dómu, který je nejkrásnější jeskynní prostorou se sintrovým jezírkem a Koněpruskými růžicemi. Dále následuje Pustý dóm s kopiemi některých kosterních nálezů zvířat a několika kosterních pozůstatků pravěké ženy a Petrův dóm se vstupem do Petrbokovy jeskyně pojmenované po speleologovi J. Petrbokovi. Právě v Petrbokově jeskyni byla v únoru 2007 objevena nová jeskyně, v níž byly navíc objeveny kosterní pozůstatky jeskynního medvěda, starého 800 tisíc let. Prohlídka končí stoupáním po točitém schodišti do svrchního patra jeskyní – Mincovny, odkud se vychází ven.Koněpruské jeskyně mají mimořádný význam pro poznání geologického vývoje středních Čech v období čtvrtohor.Koněpruské jeskyně jsou přístupné od 1. dubna do 31. října. Délka prohlídkové trasy je 610 metrů. Jeskynní prostory jsou velké, proto se vstupu nemusí obávat ani lidé trpící klaustrofobií. V jeskyni je velký počet schodů (celkem téměř 500), vstup se proto nedoporučuje lidem ve špatném zdravotním stavu. Dále se vstup nedoporučuje dětem do 3 let věku.

STUDENÝ VRCH

Studený vrch, dosahující nadmořské výšky 660 metrů, je nejvyšším vrcholkem Hřebenů. Jeho název byl prý odvozen od studeného větru, který tu často vane. Vypíná se kousek na jihovýchod od obce Hostomice. Na jeho vrcholku byla v roce 1940 postavena 17,5 metrů vysoká zděná sedmiboká měřická věž., která dříve sloužila především k zeměměřickým účelům. Těchto věží bylo u nás v minulosti postaveno celkem devět. Tato věž však byla jako jediná v poslední době po nezbytných opravách zpřístupněna turistům a začala se využívat jako rozhledna.
Přesto, že věž nepřevyšuje okolní stromy a není z přilehlých oblastí ani vidět, poskytuje překvapivě hezký výhled daleko do kraje. Vystoupíme – li na její vyhlídkový ochoz po 81 schodech, uvidíme před sebou od severozápadu k severu se rozprostírající hlubokými lesy pokrytou Křivoklátskou vrchovinu, kde vyniká kopec Velíz s kaplí a vpravo od něj Krušná hora. Vpravo za ní je pak vzadu vidět vrch Louštín s telekomunikační věží. Bude – li dobrá viditelnost, spatříme na obzoru tímto směrem i hřebeny Krušných hor, přičemž nejvíce vlevo můžeme zahlédnout také nejvyšší horu Krušných hor Klínovec s rozhlednou a televizním vysílačem. Na severu vystupuje České středohoří, kde dominuje nejvyšší kuželovitá Milešovka s věží a vlevo od ní mohutný kopec Hradišťany. Vpředu pak tímto směrem uvidíme plochou Kožovou horu s rozhlednou a vpravo za ní vrch Říp. Na severovýchodě spatříme v údolí také nepříliš vzdálený hrad Karlštejn a za dobré dohlednosti daleko v pozadí uvidíme i kopec Bezděz s hradem a ještě více vzadu vpravo můžeme spatřit také Ještěd s televizním vysílačem. Na jihovýchodě se pod námi rozprostírá město Dobříš a na horizontu vystupují vrcholky České Sibiře s nejvyšším vrchem Mezivrata s televizním vysílačem a měřickou věží. Napravo pak uvidíme Jistebnickou vrchovinu s nejvyšší Javorovou skálou s vojenskou věží a vpravo s vrchem Kozlov s telekomunikační věží. Na jihu se vlní Písecké hory a za dobré dohlednosti můžeme v pozadí spatřit i malou část Šumavy s dominantním Boubínem s rozhlednou. Na západě uvidíme kopec Brno s televizním vysílačem a vpravo kopec s hradem Zbiroh. Z věže jsou vidět také některé okolní brdské kopce.

OSTRÝ

Nad Felbabkou se zvedá jeho táhlý ostrý hřbet, vysoký 539 m. Od této obce nás provází žlutá turistická značka, která spolu s polní cestou stoupá k vrcholu, mezi hřbetem vrchu a rozsáhlou loukou. Během stoupání vzhůru se z okraje louky stále více otevírají pohledy k Felbabce a pak již i na část pásma Středních Brd. Při cestě jsou stopy po dolování železné rudy, která se zde na Ostrém těžila. Tabulka na stromě nás na tuto skutečnost upozorňuje. První zprávy o zdejším dolování jsou z období kolem roku 1750. V Monografii Hořovicka a Berounska: Jindřich Jůna a kolektiv učitelstva 1918-1923 je uváděn „důl Sv. Rudolfa, který byl založen pro jineckou vysokou pec. Od severní strany byla vyražena dlouhá štola.“ Při cestě k samotnému vrcholu jsou také stopy důlních prací v podobě odvalů. Pod vrcholem je turistický rozcestník a nad ním na samém vrcholu bývalo tvrziště o kterém je psáno takto (A. Sedláček – Hrady, zámky a tvrze království českého):“Nedaleko vesnice Felbabky zdvihá se návrší řečené Ostrý, jehož hřbet táhne se od Litavky směrem západním. Západní jeho konec jest nejvyšší a nese zbytky staré tvrze. Pod tvrzištěm jest hluboká díra, jejížto účel není znám. Odtud se přichází na předhradí, které bylo dílem přírodou a dílem lidskou rukou opevněno, neboť všechna jeho jižní strana jest příkrá, kdežto severní strana volně spadající překopána byla příkopem. Tvrziště za ním se nacházející vystupuje z okrouhlého příkopu, který je kromě severní strmé stráně objímá jako mocný kůl. Zachovalo se dosti dobře, poněvadž nejvíce na skále spočívá. Okolo příkopu táhne se na straně venkovské násep, jako bývá obyčejně u tvrzí středověkých. Ačkoliv svědčí všechno o tom, že tu stála tvrz středověká a nevšední tehda jméno Ostrý měla, přece nám o jejích osudech nic známo není, v čemž se tvrziště mnohým místům téhož druhu podobá. V pozdní teprve době vyskytují se v Podbrdsku Čámští z Ostrého, rod zemanský, který nosil na štítě svém dvě sekery přeložené. Nelze je nazpátek sice vystopovati, až do počátku 17 věku, kdež se vyskytují bratři Václav a Jiří Čámští, ale není pochyby, pováží-li se starožitný jich znak a heslo rodinné, že jsou původu mnohem staršího.“Dnes je tvrziště opevněno chátrající palisádou, takže nelze při výstupu přehlédnout. Po dobytí vrcholu zpět k turistickému rozcestníku. Značená cesta začíná klesat na opačnou stranu kopce, směrem k Jakubskému údolí. Místy se otevírají průhledy do údolí. Po příkřejším sestupu se žlutá značka spojuje s červenou a po chvíli nás odvádí dolů k Litavce.

ZANIKLÁ STŘEDOVĚKÁ VESNICE KOMORSKO

Zaniklá středověká vesnice Komorsko se nachází na jihovýchodním svahu Hřebenù v lesích asi 3 kilometry jižnì od Běštína a 1 kilometr východnì od Čenkova, v nadmořské výšce kolem 580 m. V současné době viditelné relikty intravilánu vsi zabírají plochu asi 160 x 100 m. Hlavní součástí extravilánu Komorska byla záhumenicová pásová plužina, její relikty jsou poměrně dobře dochovány. Do Komorska ústily čtyři cesty od západu, severovýchodu, jihozápadu a jihovýchodu. Nejdùležitìjší byla pravděpodobně cesta západní, která vedla do kilometr vzdáleného Čenkova. Lokalita Komorsko představuje prùměrně velkou vrcholně středověkou vesnici.

error: Kopírování zakázáno.